Otázky a odpovědi

Často jsze se nás ptali na různé dotazy. Odpovědi na některé z nich přinášíme.

 

A nyní již k samotným dotazům a jejich odpovědím, které ze zobrazí po kliknutí na zvolený dotaz.

Naše škola se již několik let snaží dělat osobnostní a sociální výchovu (OSV). Zavedli jsme např. předmět s názvem OSV, pořádáme projektové dny, OSV máme uvedenu samozřejmě v ŠVP. Podle čeho poznáme, že děláme OSV kvalitně?

Osobnostní a sociální výchova je komplexní systém. Aby na škole fungovala, musíme k ní také komplexně přistupovat. Existují 4 základní cesty (podle zakladatele oboru Josefa Valenty) jimiž se osobnostní a sociální výchova může dostat k žákům. Škola, na které funguje OSV se snaží rozvíjet všechny tyto cesty.

V rámci první cesty se učitelé osobnostní a sociální výchovy snaží být žákům vzorem. Rozumí tématům osobnostní a sociální výchovy. Prošli kurzy (např. i několikaletým sebezkušenostním výcvikem). Nemají zdaleka jen teoretické znalosti o psychologii (např. definice psychických jevů), ale zejména rozumí tématům OSV prakticky. Umí komunikovat partnersky. Ví kdy být direktivní a umí být direktivní a ví, kdy být asertivní a umí být asertivní. Umí relaxovat. Umí řešit problémy. Umí vést porady a diskutovat se svými kolegyněmi a kolegy. Umí říci, co si myslí i na poradě s vedením. Umí uplatnit oprávněný požadavek. Nemanipulují. Umí nedirektivně koučovat. A toto vše umí předávat žákům (ovšem ne tak, že je mentorují).

Druhá cesta je o využití „běžných školních situací“ pro osobnostní a sociální výchovu. Když žáci něco rozbijí, zalžou, pohádají se, mají poškozené vztahy, učitel je nepoučuje, nedává jim nevyžádané dobré rady, ale pomocí reflexe (rozboru, diskuse) je vede k porozumění toho, co se stalo, a jak bychom se z toho mohli poučit. Umí být v takových diskusích nestranným koučem, moderátorem, facilitátorem (tím, kdo usnadňuje pomocí otázek, aby si z toho žáci sami něco odnesli). Umí pracovat s cíli a pravidly a ví, jak zařídit, aby se na jejich formulování podíleli žáci.

Třetí cesta se snaží hledat příležitosti pro uplatnění OSV v jiných předmětech. Nejen v předmětech, kde se to „samo“ nabízí, jako je občanská výchova nebo rodinná výchova, ale i v předmětech jako je matematika, chemie, apod. Učitelé se snaží používat různé činnostní metody (myšlenkové mapy, hraní rolí, apod). Používají reflexi. Často pracují např. formami kooperativního vyučování. Snažit se spojit jiné předměty a OSV není lehké. Snažíme-li se o to, neustále hledáme, co je a co není možné.

Ve čtvrté cestě provádíme nejrůznější kurzy, semináře, samostatné výjezdy věnované „čisté“ osobnostní a sociální výchově. Můžeme mít OSV zaveden na škole jako předmět. Můžeme mít každý týden třídnickou hodinu, kde se OSV věnujeme. Stanovujeme si konkrétní cíle (ne témata typu „komunikace“, ale konkrétní cíle „dnes budeme procvičovat kladení otevřených otázek“), volíme podle těchto cílů činnostní aktivity a to, co proběhlo během aktivity, pak reflektujeme. Z reflexe formulujeme závěry.

Žádná škola nedělá asi všechny tyto činnosti do hloubky. Snažit se o osobnostní a sociální výchovu vůbec není snadné. Vždy nám jde o to, pokusit se dělat maximum toho, co je možné, na co máme síly. V tomto snažení držíme všem, kdo se o to pokoušejí palce, a nabízíme naši podporu.

Chceme začít vzdělávat učitele v problematice osobnostní a sociální výchovy. Touto oblastí jsme se dosud do hloubky nezabývali. Čím byste nám doporučili začít?

Doporučujeme začít minimálně dvoudenním kurzem efektivní komunikace. Domníváme se, že se jedná o základní stavební pilíř osobnostní a sociální výchovy. Na kurzu se věnujeme tomu, jak dosahovat v komunikaci porozumění, kdy používat direktivní styl komunikace a kdy a jak komunikovat partnersky. Učíme se ošetřovat vztahy v komunikaci. Navázat můžeme případně nějakými základními informacemi o tom, co to je osobnostní a sociální výchova, jaké má didaktické a filosofické principy a jak ji realizovat (jedno až dvoudenní školení).

Kolik cílů si mám stanovit, když se snažím dělat hodinu např. matematiky s prvky OSV? Skoro nikdy se mi totiž nepodaří stihnout to, co jsem si předsevzala.

Předně doporučujeme rozlišovat mezi „tématem“ (např. komunikace, spolupráce, asertivita, kreativita, sebevědomí, apod.) a cíli (např. žáci zreflektují, kdy a jak se v komunikaci s druhými usmívají, žáci se naučí, co dělá zapisovatel při skupinové práci, žáci si vyzkouší vybrané techniky odmítání, žáci předvedou, kdy a jak by používali diagram „rybí kost“, žáci uvedenou několik svých úspěchů /situace, kdy se jim něco podařilo/). Pokud děláme „krátkou lekci OSV“ (lhostejna zda propojenou např. s matematikou či nikoli), pak doporučujeme vybrat pouze JEDEN takovýto konkrétní cíl. (Krátká lekce OSV = jedna či dvě vyučovací hodiny).

© Projekt Odyssea, z. s.